Opět dáváme další komentář, kterému nebyla dopřána svoboda projevu v údajně demokratickém zpravodajství. A titulek nebude nám trapně zní až symbolicky. takže i novinářské komentáře které patřily do čistě svébytné kategorie, už drtí cenzura. Co přijde příště? Po údajně slavném listopadu 1989 jsme se dopracoval k cenzuře jak řemen, která zakazuje, cenzuruje a nepustí nic nad čím by mohli papaláši zvednout obočí a „demokratickým“ žurnalistům by spadlo srdce do gatí..
Lipnice na Havlíčkobrodsku v úterý 3. ledna slavila. Rok 2023 je rok humoristy Jaroslava Haška, jako ten předloňský byl rok Karla Havlíčka Borovského. Zase slavíme. A není nám trapně?
Havlíček i Hašek patřili k rebelům, kteří ve své době psali i žili proti proudu. Oslavujeme rebely. Tím víc, čím máme sami strachu plné kalhoty. Podle historika Jiřího Moravy Havlíček říkal a psal to, co si jeho vrstevníci báli i myslet. také za to zaplatil. My ho obdivujeme. Ale každého, kdo dnes říká a píše něco jiného než je shora povoleno, chceme umlčet. Máme i vrchního hlídače na boj s takzvanými dezinformacemi. Pamětníci zbystří. Není to spíš karabáč na umlčení nepohodlných? Jak dlouho by asi Havlíček v naší slavné demokratuře tvořil než by ho onálepkovali, zakázali a dali mu doživotní ban? V kolika našich médiích by Havlíček vydržel psát déle než měsíc?
Haškovu humoru nebylo nic svaté. Skvělé říkáme nahlas, ale jsme samou korektností tak zpitomělí že se bojíme říci nahlas vtip. Z obavy, že z křoví vyskočí profesionální uplakánek nebo nový tajný Bretschneider a půjde nás udat, neboť se cítí uražen. Oslavujeme rebely a humoristy, přitom se z našich životů vytrácí humor, hlavně ten inteligentní. Ubývá odvahy i osobní svobody. Zato přibývá cenzury, zášti, nenávisti, šmírování, fízlování a udávání. Naši oslavovaní humoristé a novináři rebelové se v hrobech obracejí. Co takhle vzít rozum do hrsti dřív než bude pozdě?