Slavná bitva na Vítkově
Obrovské křižácké vojsko se rozložilo kolem Prahy, a když ho 9. července posílily oddíly rakouského vévody Albrechta Habsburského, dosáhlo své největší síly. Přesto jich na úplné obležení pražských měst bylo málo, Žižka stále z Vítkova kontroloval východní oblast.
Klíčový Vítkov
Pomalu se blížil čas bitvy, která vstoupila do dějin a byla prezentována jako rozhodující vítězství, jež zabránilo Zikmundovi dobýt Prahu. Ve skutečnosti se zdá, že Zikmund město dobýt nechtěl, ač ho k tomu velitelé německých houfů v touze po kořisti silně tlačili. Pipo Spano, znamenitý válečník, který sloužil ve službách Zikmunda, si však velmi dobře uvědomoval, že nemají sílu na přímou zteč hradeb. Mohl sice ostřelovat město z děl umístěných na Pražském hradě, ale to by nepomohlo, protože z té strany bránila proniknutí do města řeka Vltava. Jen by si tím znepřátelil české a moravské pány, které měl z velké části na své straně. Ti by ničení Prahy nelibě nesli.
Proto zbývala jediná možnost – obléhání a vyhladovění. To znamenalo ovládnout včas, tedy ještě před sklizní, Vítkov. Rozhodující útok na Vítkov měl přijít nečekaně 14. července. Opět se ukázalo, jak Žižka skvěle zvolil terén, kde křižáky zradily jejich těžké zbroje, pod jejichž vahou koně do kopce sotva sípali. Unavení a ostřelovaní šípy tak dojeli k dřevěným hradbám, které se pokoušeli zdolat. Žižkova malá posádka by ovšem nedokázala odolávat dost dlouho, kdyby jim nepřišla pomoc z Prahy.
Na vítkovských svazích a pod nimi zůstalo v onu neděli 14. července 1420 ležet asi 100 až 150 křižáckých rytířů. Ani Zikmund však tak úplně neprohrál. Pochopil sice, že Prahu nezíská, proto rozpustil křížovou výpravu, ale zůstal mu Vyšehrad i Pražský hrad, kde se nechal o dva týdny později korunovat českým králem a přijal zde hold 24 významných českých a moravských pánů. Jeho dlouhý boj o vládu nad královstvím tím však teprve započal.
Shrnutí článku (Ušetřili jsme vám 3 minuty čtení)
- 9. července 1420: Křižácké vojsko posílil rakouský vévoda Albrecht Habsburský, ale Jan Žižka z Vítkova nadále blokoval úplné obklíčení Prahy.
- Taktická strategie: Zikmundův vojevůdce Pipo Spano prosadil strategii vyhladovění, protože přímý útok by odradil české a moravské pány stojící na králově straně.
- Cíl křižáků: Dobytí Vítkova bylo pro křižáky zásadní k ovládnutí přístupových cest a vyhladovění Prahy ještě před sklizní.
- 14. července 1420: Proběhla bitva na Vítkově, ve které Jan Žižka skvěle využil těžký terén proti znevýhodněné těžké zbroji křižácké jízdy.
- Obrana Prahy: Husitská posádka Vítkova s pomocí pražských posil útok odrazila, přičemž na bojišti zůstalo 100 až 150 křižáckých rytířů.
- Konec výpravy: Vojenský neúspěch vedl Zikmunda Lucemburského k pochopení situace a k následnému rozpuštění první křížové výpravy.
- Korunovace krále: Přestože Zikmund nezískal Prahu, využil držení Pražského hradu a koncem července se zde nechal korunovat českým králem.
- Politický dopad: Přijetí holdu od 24 významných šlechticů při korunovaci odstartovalo Zikmundův dlouholetý boj o reálnou vládu nad českým královstvím.
