Záhadná smrt Jana Kašpara
Poslední únorový den roku 1927 Jan Kašpar už domů nedorazí. Po posledním pokusu prodat pilu, aby měl z čeho umořit své dluhy, se zavře do své kanceláře. Po podlaze rozlévá benzin a namočí do něj i svou šálu, kterou si pak omotá kolem hlavy. Ráno jej najdou v bezvědomí a převezou do nemocnice, kde o pár dní ve věku 43 let umírá. Jako příčinu smrti určí lékař zápal plic.
Jana Kašpara většina z nás zná jako prvního českého pilota, který se vznesl do vzduchu na letounu. Stalo se tak 16. dubna 1910 v Pardubicích, kde s francouzským letadlem blériot dosáhl výšky přes 20 metrů a ulétl vzdálenost okolo dvou kilometrů. Je to první historicky doložený vzlet českého pilota, i když jej obklopují otazníky. Jeho bratranec Evžen Čihák, s nímž Jan Kašpar podnikal první letecké pokusy, později totiž prohlásí, že se na vlastním letadle vznesl dřív než on, jenže neměl ke své smůle žádné svědky.
![](https://www.hbhistory.cz/wp-content/uploads/2021/05/Jan-Kaspar-2.jpg)
Do dějin českého aviatiky se ale Kašpar zapsal především díky svému slavnému letu z rodných Pardubic do Velké Chuchle, kam 13. května 1911 přiletěl na svatbu svého přítele. Vzdálenost 121 kilometrů překonal za 92 minut ve výšce 800 metrů. K přeletu gratuloval Kašparovi i slavný francouzský pilot a konstruktér Louis Blériot.
Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trase Mělník – Chuchle, kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva. V té době byl Kašpar na vrcholu své slávy, ale současně i na jejím konci. Jeho oslnivá letecká kariéra trvala pouhé dva roky – v období let 1910 až 1912, pak skromného, až zakřiknutého „otce české aviatiky“ provázely spíše nezdary a neúspěchy.
Zlom nastal, když mu v květnu 1913 zemřel otec, na kterého byl silně citově vázán. Schylovalo se k válce a dobám „báječných mužů na létajících strojích“ začalo odzvánět. Krátce po vyhlášení první světové války mu rakouské úřady zabavily sedm letadel. Podal si sice přihlášku k leteckému sboru, ale vojenská správa ho nepřijala, mimo jiné i proto, že neuspěl při pilotní zkoušce podle mezinárodních pravidel a neměl tak mezinárodní pilotní průkaz. Po válce už neměl šanci usednout do kokpitu, neboť řadu let nelétal. Kašpar věnoval svůj letoun muzeu a stáhl se do ústraní. Žil samotářsky a jeho životem neprošla snad žádná žena.
Načas se stal úředníkem, pak zkoušel obchodovat se dřevem. Jeho snahy spravovat rodinné jmění skončily fiaskem, nevydařený obchod na burze z něj udělal dlužníka. Nakonec žil u své sestry, údajně trpěl i duševní chorobou a problémy řešil alkoholem, jak vzpomínali někteří pamětníci. Za podivných okolností umírá 2. března 1927.
![](https://www.hbhistory.cz/wp-content/uploads/2021/05/Jan-Kaspar-1.jpg)
Pokud spáchal sebevraždu, jak se často uvádí, zvolil si poněkud neobvyklý způsob. Navíc nezanechal ani dopis na rozloučenou. Je tak možné, že k úmrtí došlo spíše nešťastnou náhodou, a sice v důsledku intoxikace. Kašpar možná hledal únik ze svých problémů nejen v alkoholu, ale i v čichání omamných látek, jako byl benzin. V té době ještě vdechování toxických výparů nebylo u narkomanů tak běžné jako později, takže tahle možnost při zjišťování příčiny smrti nikoho nenapadla. Lékař mu do úmrtního listu napsal “zápal plic”. Kašpar touto nemocí skutečně mohl trpět a inhalováním benzinu se třeba pokoušel mírnit ostrou bolest na prsou. Co přesně nakonec způsobilo jeho smrt, už se asi nedozvíme.
Pokud připustíme hypotézu o sebevraždě, nebyl jediným aviatikem, který si vzal život. “Stejným způsobem zemřel také vynálezce první řiditelné vzducholodě Henri Giffard, konstruktér prvního úspěšného letadla v Evropě Alberto Santos-Dumont, za sebevraždu mnozí považují i poslední let otce Malého prince Antoine de Saint-Exuperyho… a tak by se dalo pokračovat dlouho. Muži, kteří při své cestě vzhůru byli se smrtí v důvěrném kontaktu, se jí odnaučili bát,”