Rudá armáda odpálila za války obří přehradu na Dněpru

Oficiálně se přehrada jmenovala Dněprostroj a byla postavena ve dvacátých letech minulého století. Za války se armáda odhodlala k jejímu odpálení.

Přehradu postavili Sověti v rámci snah o elektrifikaci celé země. Bylo nutné mít mohutné hydroelektrárny, které mohly poskytnout dostatek elektřiny.

Na Dněpru se začalo stavět v odlehlé a nepříliš hustě obydlené části pod dozorem inženýrů ze státního podniku Dněprostroj. Návrh vytvořili architekti Viktor Vesnin a Nikolaj Kolli, pomáhat měli ale také experti z USA. Stavět se začalo v roce 1927 a první elektřinu začala elektrárna produkovat v roce 1932. Ve své době byla elektrárna největší přehradou v Evropě. Na stavbě se svými ocelovými konstrukcemi podílela také společnost Vítkovické železárny.

Když Němci provedli invazi do Sovětského svazu, Rudá armáda první měsíce jen ustupovala. Bylo rozhodnuto okamžitě odpálit přehradu, čímž by se podařilo postup Wehrmachtu v oblasti zabrzdit. Bohužel k odpálení došlo tak překotně, že zahynulo několik tisíc lidí pod přehradou a také skupina důstojníků Rudé armády, kteří zrovna přecházeli přes hráz.

Zničení přehrady komentoval také americký novinář H. R. Knickerbroceker, který napsal, že zničením elektrárny, kterou uctíval Sovětský svaz jako své vrcholné dílo, dala země jasně na vědomí, že se bude bránit před Němci všemi prostředky a za jakoukoliv cenu. „Je to stejné, jako kdyby Roosevelt dal příkaz zničit Panamský průplav,“ napsal ve své zprávě.

Němci v roce 1943 dílo zkázy dokonali, když odpálili i zbytek protržené hráze. To už byli na ústupu zase oni. S rekonstrukcí se začalo okamžitě po jejich ústupu v roce 1944. Trvala pět let a podílela se na ní americká společnost General Electrics, která dodala nové generátory. V roce 1950 už zase elektrárna dodávala proud pro podniky těžkého strojírenství i tisíce domácností.

Hydroelektrárna je v provozu dodnes. Základní struktura elektrárny je stejná jako v době jejího zničení. Těleso hráze o výšce 60 m se skládá z pravobřežní části o délce 216 m, střední části s 26 přelivovými poli o délce 760 m a levobřežní části i délce 251 m. Celková délka přehradního systému je tak 1 227 m. Propustnost přelivného systému činí 26 900 m³/s.