Madsen M1902

První sériově vyráběný a poté bojově nasazený lehký kulomet nesestrojil Brit, Němec či Američan, ale dánský inženýr a kapitán Vilhelm Herman Oluf Madsen (1844–1917) již v roce 1890. Zbraň poté zakoupilo 34 armád ve 13 modifikacích s náboji v rážích od 6,5 po 8 mm. Povedený zbraňový koncept si tak přinejmenším obchodně podmanil značnou část světa

 
 
Kulomet disponoval dřevěnou pažbu, stabilizační dvojnožkou i hlavní s děrovaným pláštěm. Výrobce dodával rovněž lehké třínohé protiletecké podstavce. Za jakousi kuriozitu a vlastně i slepou vývojovou větev pak můžeme označit těžký kulomet Madsen vz. 26 s vodním chlazením, který však u vojáků spíše propadl.
 
Vraťme se ale k jeho lehké variantě, která přes značný počet užitých dílů a tím i složitějšímu čistění patřila k oblíbeným, relativně lehkým a spolehlivým zbraním. Automatická funkce střelby pracovala na principu krátkého zpětného pohybu hlavně, přenášeného táhlem na kývavý závěr (princip zadovky Martini-Henry).

Konstrukční trefa do černého

Madseny proudily na trh v nejrůznějších provedeních, a to až do roku 1955. Mimo pěchotních variant firma dále vyráběla tankovou, leteckou i protileteckou modifikaci a to včetně velkorážného kulometu v ráži 11,35 mm. Ofi ciální testy prototypu proběhly 3. září 1903 v USA na půdě zbrojovky Springfield Armory ve státě Massachusetts.

Madsen M1902
Délka 1 143 mm
Ráže dle přání zákazníka
Hmotnost 9,07 kg
Počáteční rychlost střely 715-762 m/s
Hledí stavitelné do vzdál. 2 000 m 
Rychlost střelby teor. 500 ran/min
Rychlost střelby prak.
60-120 ran/min
Kapacita zásobníku 20-50, dle přání zákazníka

Samotné střelby vedl poručík Theodor Schouboe, příslušník dánské armády a zástupce firmy Dansk Rekylriffel Syndikat, jež tehdy osobně vystřílel 7 163 ran bez nutnosti mazání střeliva a především bez jediné zádržky! Prvním zahraničním zájemcem o zbraň se nakonec stalo imperiální Rusko, kam roku 1904 směřovalo 1 250 kulometů v ráži 7,62 mm Mosin.

Když se carova armáda posléze vrhla do Rusko-japonské války (1904–1905), nasadila svou „lehkou kulometnou váhu“ do boje až v březnu 1905. V bitvě u Nam Chenu dokázaly obsluhy šesti madsenů vypálit při odrážení japonského útoku dle svědectví válečných reportérů až 39 000 ran bez jediné závady. Účinnost zbraní ale snižovalo jejich statické nasazení výhradně v obranné linii – často v bunkrech, k čemuž se hodily spíše těžké kulomety.

Následoval export zbraní do Mexika (z britské licenční produkce), Švédska i Norska. Během 1. světové války se osvědčené kulomety objevily také v rukou Francouzů, Italů, Rakušanů i Němců.

Posledně jmenovaní nasadili do akcí 300 madsenů zakoupených v Dánsku (ráže 7,92 mm Mauser) do výzbroje praporů tzv. „Musketenbattalion“, jež se formovaly od srpna 1915 o síle 500 mužů a 30 kulometů. Jednotky se pak ukázaly jako mimořádně bojově zdatné. Zbývá dodat, že zbraň zakoupilo v počtu 160 kusů také meziválečné Československo.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translate »
Sdílej HBhistory