Židovští teroristé chtěli uzavřít koalici s nacisty

Nebylo jich mnoho, nikdy ne více než 200, přesto se členové organizace Lechi zapsali do dějin židovského národa. A rozhodně ne pozitivně, jejich činy byly mimořádně krvavé a brutální.

Sionisté byla v první polovině 20. století roztříštěná skupina nejrůznějších židovských organizací, které spojovala snaha o vznik samostatného židovského státu. Mezi sionisty byla i extrémní skupina Lohamei Herut Israel (Bojovníci za svobodu Izraele), zkráceně Lechi nebo někdy též Lehi. Sami sebe nazývali teroristy a neměli s tím žádný problém. Vedl je charizmatický Avram Yair Stern. Ten měl jasnou vizi a neštítil se při jejím naplňování ničeho, nejen vražd či bombových útoků, ale také spolčení s nacisty.

Situace v Palestině byla napjatá a nepřehledná. V roce 1939 Britové, kteří oblast spravovali, vyhlásili, že do deseti let vznikne židovský stát. Do té doby ale chtěli silně omezit imigraci dalších Židů, aby jejich počet nerostl. Situace se nelíbila nikomu, ani Židům, kteří chtěli svůj stát dříve a chtěli dále imigrovat z Evropy do oblasti Palestiny, ani Arabům, kteří považovali území za své.

Irgun, hlavní teroristická organizace sionistů, se nicméně postavila proti tomu, aby byla zahájena všeobecná revolta proti Britům. Chtěli čas a vyjednávat mírově. Jenže ne všichni jejich postoj sdíleli. Avrahm Stern, vůdce Lehi, se domníval, že Britové jsou největším nepřítelem Židů a ve skutečnosti nikdy vznik samostatného židovského státu neumožní. Věděl pochopitelně, že Británie válčí s Hitlerem, který byl otevřený antisemita, ale Stern byl přesvědčen, že nacisté mohou posloužit Židům k dosažení jejich cílů.

Přišel s doslova šíleným plánem. Nabídne Němcům spojenectví výměnou za to, že všichni Židé pod jejich jurisdikcí budou přesunuti do Palestiny. Měla to být moderně řečeno win-win situace. Hitler se zbaví nenáviděných Židů, ti posílí řady Židů obývajících Palestinu a ještě k tomu získá Hitler spojence pro válku. Nikdo nezemře, nebude se konat žádný holocaust. Nabídka byla učiněna v době, kdy Hitlerovy armády táhly Evropou a zdály se být neporazitelné. Stern se domníval, že bude stát na straně vítězů a Británie padne.

Stern nabídl tuto nabídku silám osy celkem třikrát. Poprvé Italům a pak dvakrát Němcům. Nikdo ale jeho nabídku nebral vážně. Stern se ještě více zatvrdil proti Britům. Paradoxně za to mohl fakt, že jeho otce Němci chytili a uvěznili v Polsku. Domníval se, že k situaci došlo vinou Britů, kteří podle něj omezovali cestování Židů. Netušil, co Hitler v Polsku provádí a že chystá masové vraždění. Byl v tomto směru naivní a zaslepený, za každou špatností či problémem viděl dlouhé prsty Britů.

Sternův gang, jak Britové jeho organizaci nazývali, se dopouštěl celé řady teroristických a kriminálních činů. Mnoho sympatií ale nezískali. Když přepadli banku v Tel Avivu, zastřelili dva civilisty, oba Židy. Když se pokusili zabít britského šéfa policie v Palestině, zabili místo toho tři policisty, dva z nich opět Židy. To ale nebylo nic proti pozdějším činům. Když vyhodili do povětří vlak z Káhiry do Haify, zemřelo 200 lidí. Lechi zabili také barona Moyneho, nejvýše postaveného Brita v Palestině. To už byl ale Stern po smrti. Na jeho hlavu byla vypsána odměna a byl v roce 1942 zastřelen za nejasných okolností v Tel Avivu.

Lechi ale jako organizace pokračovala dál. Po druhé světové válce nabídla OSN vznik dvou samostatných států Palestincům a Židům. Irgun i Lechi s plánem nesouhlasily a spojily síly v odporu. V dubnu 1948 napadli členové obou skupiny společně osadu Deir Yassin a zabili 200 Arabů. To v důsledku vyvolalo reakci okolních arabských zemí, která vyústila v arabsko-izraelskou válku. Po ní se Lechi ztratili a přestali existovat. Jejich odkaz je kontroverzní a plný krve nevinných lidí. Cíle možná byly ušlechtilé, ale z dnešního pohledu byli Lechi jen sprostí teroristé.