První Čech na africkém kontinentě

Bohuslav Hasištejnský pocházel ze starší větve Lobkoviců, usedlé v severních Čechách. Narodil se asi roku 1461 na hradě Hasištejně poblíž Chomutova, a to jako syn Mikuláše II. Hasištejnského z Lobkovic a Žofie ze Žerotína. Na svém rodném hradě také získal základní vzdělání. Někdy ve čtrnácti letech se vydal za věděním do Itálie. Studoval v Boloni, Tridentu a ve Ferraře, kde v listopadu 1482 získal doktorát církevního práva. Nedlouho poté se vrátil do Čech a stal se proboštem vyšehradským, o čtyři roky později byl jmenován sekretářem české královské kanceláře.

Z Čech až do Afriky
V letech 1490–1491 se Bohuslav vydal na dlouhé putování do Svaté země a okolních krajin. Z Čech odjel na jaře roku 1490 a nejprve podnikl pouť po Itálii: zastavil se mimo jiné v Miláně, Janově a Pise a neopomněl ani Řím. V květnu se dostal do Benátek, kde nastoupil na loď, jež ho odvezla přes Krétu, Rhodos a Kypr do Palestiny. Stejně jako další poutníci tam navštívil řadu význačných biblických míst. Z Palestiny pokračoval přes Sinajský poloostrov do Egypta, navštívil sultánovo sídlo Káhiru i Alexandrii. Pokud je známo, byl prvním Čechem nejen v Egyptě, ale na celém africkém kontinentu vůbec.

Český Odysseus
Pokračoval přes Chios, Kypr a Malou Asii, kde navštívil zříceniny Efesu. Plánoval prý ještě pokračovat k východu do Arábie a Indie, ale od této cesty upustil, bohužel pro české zeměpisné poznání. Vrátil se na Peloponés a Sicílii; při návštěvě ve městě Erice měl možnost pozorovat vybuchující sopku Etnu. Jako zřejmě první Čech se dostal také do Tunisu a ke zříceninám Kartága. Vrátil se přes jihoitalský Tarent a Benátky. Díky této cestě byl Bohuslav jedním z nejzcestovalejších Čechů té doby a od přátel se dočkal přezdívky „Český Odysseus“.