Polní maršál Ferdinand Foch

Je 11. listopadu 1918, přibližně půl šesté ráno. Polní maršál Ferdinand Foch, generalissimus dohodových vojsk, podepisuje ve svém soukromém vlaku se zástupci Německého císařství dohodu o příměří. Končí tak první světová válka.

S blížícím se koncem války, kdy to už v řadách německých vojáků pomalu bouřilo, dosáhl Ferdinand Foch 6. srpna 1918 hodnosti francouzského maršála. Rychlý spojenecký postup nakonec vedl až k šokujícímu Ludendorffovu prohlášení z neděle 29. září 1918. Generál jasně pravil, že Německo musí do 24 hodin uzavřít příměří, jinak už není schopen zajistit vojenskou bezpečnost svojí země. A tak, po převzetí vlády z rukou císaře parlamentem, přichází pro Němce potupná vlastní žádost o příměří.

Compiègne i Versailles
Foch německou nabídku příměří se zadostiučiněním přijal. Začalo platit od 11. 11. 1918, přesně od 11:00 hodin dopoledne. Maršál také snad úmyslně urazil německého signatáře při sepisování dokumentu, neboť mu odmítl potřást rukou.

V ten samý den byl zvolen do Akademie věd a o deset dní později jednohlasně přijat do „Academié francaise“. Dne 30. listopadu 1918 byl oceněn nejvyšším portugalským vyznamenáním – Řádem věže a meče první třídy. Z pozice generalissima spojeneckých vojsk ale jeho úloha neskončila s posledním výstřelem války. Zastával i významné funkce na Versailleské mírové konferenci.

Hned v lednu 1919 prezentoval silně protiněmecký proud, když zastával názor, že by Spojenci měli plně využít výhod dosažených vítězstvím nad Německem a tím následně zabránit novému napadení Francie, což pojistí bezpečí na kontinentu. Výsledný dokument z Versailles považoval Foch za „kapitulaci a zradu“, přičemž věřil, že jen permanentní okupace Porýní může Francii skutečně zabezpečit proti německé hrozbě. Při podpisu mírové smlouvy pak Foch dokonce řekl: „Toto není mír. Toto je příměří na 20 let.“ Jeho slova se bohužel stala prorockými..

Sdílej:

You may also like...

Translate »