Lidové Milice – Ozbrojená pěst dělnické třídy

Lidové milice (LM, nazývané též „ozbrojená pěst dělnické třídy“, slovensky Ľudové milícieĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Vznik a existence Lidových milicí nebyly nikdy upraveny žádným zákonem.

Původně Dělnické milice (později LM) byly určeny na obranu průmyslových podniků (převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků. Komunisté Lidových milic využívali po celou dobu své vlády. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany[. Před vyzbrojením milic, které nejdříve zbraně neměly, bylo posléze přivezeno deset tisíc pušek a dvě stě samopalů z brněnské zbrojovky, které byly deponovány na velitelství SNB v Praze, než bylo rozhodnuto o jejich vyzbrojení. Výzbroj byla dále skladována přímo v průmyslových podnicích.

V obdobích nepokojů byly milice nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným „protisocialistickým živlům“. Počínaje rokem 1950 se z nejspolehlivějších závodních jednotek vytvářely tzv. úderné oddíly, předurčené k součinnosti s jednotkami SNB při likvidaci tzv. protistátních živlů.

Sdílej:

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Translate »