Jediný popravený katolík na Staroměstském náměstí
Staroměstská exekuce byla dramatickou dohrou porážky českého vojska v bitvě na Bílé hoře. Mezi vzbouřenými nekatolíky se však ocitl také jeden stoupenec pravé víry. Byl to rytíř z rodu Černínů.
Rytíř Diviš Černín (1565–1621) se narodil v roce 1565 v Nedrahovicích jako jedno z osmi dětí Jana Černína. Na dvoře císaře Rudolfa II. si uvědomil, že pro jeho kariéru bude vhodná konverze ke katolickému náboženství, kterou učinil někdy před vypuknutím stavovského povstání.
Po roce 1600 ho stavové zvolili několikrát do méně významných sněmovních funkcí a v roce 1604 jej císař jmenoval radou dvorského a komorního soudu. Víme o něm, že zastával neutrální postoje mezi císařem a stavovskou společností. Tato nerozhodnost ho však nakonec přivedla až na popraviště. V roce 1614 byl jmenován hejtmanem Pražského hradu.
Tichá oběť defenestrace
Byl to ale také on, kdo 23. května 1618 umožnil zástupcům nekatolických stavů vstoupit do Hradu, ovšem se souhlasem nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka. Jako hejtman tehdy nezajistil odzbrojení stavů a jejich předáci poté provedli třetí pražskou defenestraci.
Následující Černínova přísaha stavům a podpora Fridrichu Falckému ho přivedly jako jediného katolíka na popraviště na Staroměstském náměstí. Aby poprava nevypadala jako msta císaře vůči nekatolíkům, byl Diviš Černín jako jediný katolík popraven.
Shrnutí článku (Ušetřili jsme vám 2 minuty čtení)
- Diviš Černín (1565–1621) byl český rytíř působící na dvoře císaře Rudolfa II., který před vypuknutím povstání konvertoval ke katolictví.
- V roce 1604 byl jmenován radou dvorského a komorního soudu a v roce 1614 dosáhl klíčového úřadu hejtmana Pražského hradu.
- Dne 23. května 1618 umožnil po dohodě s nejvyšším purkrabím Adamem ze Šternberka nekatolickým stavům vstup do areálu Hradu.
- Jako hradní hejtman selhal při odzbrojení stavovských zástupců, což přímo umožnilo provedení třetí pražské defenestrace.
- Po vypuknutí rebelie zachoval neutrální až obojetný postoj, složil přísahu stavům a podpořil nového krále Fridricha Falckého.
- Jeho politická nerozhodnost a podpora povstalců ho po porážce stavovského vojska na Bílé hoře přivedly před mimořádný soud.
- V roce 1621 se stal obětí Staroměstské exekuce, kde byl stťat jako jediný stoupenec katolické víry mezi 27 popravenými.
- Hlavním dopadem jeho popravy bylo politické zdůvodnění exekuce – císařský dvůr tím deklaroval, že trestá zradu panovníka, nikoli náboženské vyznání.
