Edgar Allan Poe – Záhady kolem nejpodivnějšího horrorového spisovatele
Americký básník, spisovatel, zakladatel hororového žánru a prvního tvůrce detektivních povídek Edgar Allan Poe rozvířil kolem své osobnosti celou řadu diskuzí. Mnozí historici věří, že Poe mohl ke konci svého života trpět vzteklinou, cholerou nebo syfilidou.
Někteří se však přiklánějí k jiné teorii, která z hlediska tehdejší doby také stojí za úvahu. Mohl se stát součástí takzvaného coopingu, tedy nelegálního kupčení s volebními hlasy. V době, kdy zemřel, se totiž v Baltimoru konaly městské volby.
Medailon
Byl sirotkem. Matka zemřela ve 24 letech na tuberkulózu a otec, těžký alkoholik, rodinu opustil. Na rozdíl od svých dvou sourozenců, které stihl krutý osud, se dostal ze sirotčince do péče zámožného obchodníka Johna Allana. Přestože byl mimořádně nadaný a nastoupil na univerzitu, už v mládí ho začal ničit „démon“ zděděný po otci i starším bratrovi – alkohol. Alkohol a opiáty ho provázely celý život a přispívaly k depresím, deliriím a zneklidňujícím vizím. Intenzivní citový vztah navázal se svou sestřenicí Virginií, ještě velmi mladou dívkou. Krásu života hledal ve smrti, bolesti a temnotě – a takový byl i jeho osud: půvabný ve své tragičnosti.
Životopis
Americký spisovatel a básník Edgar Allan Poe se narodil roku 1809 do rodiny kočovných herců. Po smrti matky se ho ujali manželé Allanovi z Richmondu, podle nichž přijal prostřední jméno. Kvůli obchodním závazkům otčíma rodina na čas přesídlila do Anglie.
Poe byl pilný a bystrý student se širokým okruhem zájmů a oblibou ve společnosti. Univerzitní studium však musel z finančních důvodů přerušit; ve stejné době mu v Bostonu vyšly první básně v byronovském duchu.
Opakované peněžní potíže ho nutily často měnit bydliště i zaměstnání. Z existenčních důvodů vstoupil do armády, posléze nastoupil na vojenskou akademii, kterou však nedokončil. Vztahy s otčímem byly napjaté, zejména kvůli financím.
Usiloval o obnovení kontaktů s původní rodinou a v Baltimoru našel příbuzné včetně bratra; s rodinou zde začal sdílet domácnost. V osobním životě ho provázely komplikace. Zamiloval se do své sestřenice Virginie, tehdy ještě velmi mladé; dívka trpěla tuberkulózou a roku 1847 zemřela.
Poe působil také jako redaktor – od roku 1835 pracoval v Richmondu, psal články i literární kritiky. Redakční práci miloval a byl mimořádně pracovitý, zároveň však ješitný, polemický a zranitelný sklonem k alkoholu. Tyto protiklady – tvůrčí disciplína a sebedestrukce – se promítly do celé jeho tvorby i životního příběhu.
Po ztrátě zaměstnání získal Poe roku 1839 místo redaktora ve Filadelfii. Podařilo se mu postupně splatit dluhy a staral se o svou nemocnou ženu. Později působil také v New Yorku, kde se znovu věnoval redaktorské i literární práci – s proměnlivými úspěchy a občas i se soudními spory.
Dva pozdější milostné vztahy – jeden téměř završený sňatkem – však svým chováním zmařil. Následoval jeho morální, intelektuální i fyzický úpadek. Edgar Allan Poe zemřel roku 1849 v baltimorské nemocnici; několik dní před smrtí byl nalezen v bezvědomí na ulici. Oficiálně se uvádělo „překrvení mozku“.
Poe byl významný básník a spolutvůrce moderní povídky, zároveň však nevyrovnaná osobnost. Kritici mu vyčítali povrchnost či nepřesnosti a občasné přejímání motivů; sám tyto inspirační zdroje nikdy netajil.
Vybraná díla Edgara Allana Poea
Černý kocour (1843) – mrazivý příběh o pádu do alkoholismu a přitažlivosti zla; vypravěč je nakonec usvědčen skrytým „důkazem“ – kvílením zazděného kocoura.
Berenice, Morella, Ligeia – povídky poznamenané motivem smrti milované ženy.
Příběhy Arthura Gordona Pyma (1836) – román psaný jako „autentický“ cestopis, ve skutečnosti promyšlená mystifikace; po vydání zůstal bez větší odezvy.
Zánik domu Usherů (1839) – temná novela o rozkladu rodu i lidské psychiky.
Grotesky a arabesky (1840) – soubor povídek, který si zprvu hledal čtenáře obtížně.
Vraždy v ulici Morgue (1841) – průkopnická detektivní povídka s postavou C. Augusta Dupina.
Maska Červené smrti (1842) – alegorická povídka s morbidní vizí společnosti, odehrává se během maškarního bálu.
Jáma a kyvadlo – slavná povídka o muži vydaném na milost inkvizici.
Zlatý brouk (1843) – napínavá povídka, která autora výrazně proslavila.
