Brutální nacistické perverzní holky od SS

Dámy z naší fotogalerie naprosto dávají zapomenout na sousloví něžné pohlaví.

Hildegard Lächert (říkali jí Krvavá Brigita)

Narodila se roku 1920 a po studiích se z ní stala zdravotní sestřička. Když jí bylo 22 let, objevila se v koncentračním táboře v Majdanku. Pak působila v Osvětimi a Mauthausenu. Na povrch vystupovala jako uhlazená dáma.

Vězni si ji pamatují ale jako dámu s bičem, která do nich mlátila, dokud dýchali. Jednu těhotnou židovskou dívku nechala roztrhat psem. Další židovské děti nechala utopit na latríně. Po válce byla odsouzena na 15 let. Odseděla si jen devět let. V poklidu zemřela v Berlíně. Umřela v roce 1995, když jí bylo 75 let.   

Irma Grese (katovi zpívala veselou píseň)

Narodila se v roce 1923 do rodiny sedláka. Zde se zrodila její láska k vysokým botám a naučila se používat bič. Vystřídala několik zaměstnání, až se z ní v roce 1942 stala pomocná síla SS. Téhož roku nastoupila do ženského koncentráku v Ravensbrücku.

Pak byla převelena do Auschwitz-Birkenau a zde dostala titul nejvyšší dozorkyně. A užívala si ho. Nosila u sebe pistoli a bič potažený celofánem (aby se z něj dala smýt krev). Bavila se tím, že na vězně posílala vyhladovělé psy. Údajně pomáhala Josefu Mengele s pokusy na dětech.

Po válce dostala provaz. Noc před popravou zpívala veselou píseň o katovském řemesle a když se jí u šibenice ptali, zda má nějaké přání, smála se a odsekla: Rychleji.

Maria Mandl (Anděl smrti v rukavičkách)

V Osvětimi, kde působila, ji nejvíce naplňovala selekce dětí. Ty, které budou popraveny nyní a ty, které popravíme později. Vrchol její kariéry proběhl ale v ženském koncentráku v Ravensbrücku.

Mezi vězně chodila upravená v bílých rukavičkách. Vypadala jako Anděl smrti. Vězně vybírala k lékařským experimentům a občas někoho pro zábavu ukopala.

V květnu 1945 se jí podařilo Američanům uprchnout. Na podzim téhož roku ji ale dopadli a roku 1948 byla popravena.

Ilse Kochová (Čubka z Buchenwaldu)

Manželka buchenwaldského velitele Karla Kocha, kterého potkala jako sekretářka v Sachsenhausenu, byla panička, co milovala koně a svůj bič.

A také sbírala umění. Když měl nějaký vězeň zajímavé tetování, tak po něm zatoužila. A taky ho dostala. Její luxusní sídlo také zdobily preparované hlavy vězňů. Věnovala se okultismu a černé magií a mnozí byli přesvědčeni, že je to Ďáblova nevěsta. Nosila bič se zapletenými žiletkami a mezi její kratochvíle patřilo, když nutila vězně, aby mezi sebou hromadně souložili.

V roce 1947 byla odsouzena na doživotí, 1. září 1967 spáchala v cele sebevraždu. 

Juana Bormann (Žena se psem)

Na začátku své kariéry byla Juana Bormannová zbožnou katoličkou, která pomáhala lidem. Když se dostala do ženského koncentráku v Ravensbrücku, stala se z ní pěkná mrcha.

Do Osvětimi pak dorazila jako sadistická bestie, kterou doprovázel její pes. Měla slabost pro vlkodavy. Nejvíc se jí líbilo, když její zvířata měla hlad a pustila je mezi vězně. Nenosila u sebe bič, ale uměla zacházet s kovovou tyčí.

Po válce tvrdila, že v koncentráku se ocitla náhodou a že psa měla na hraní. Soud jí neuvěřil. Roku 1945 byla oběšena.    

Sdílej:

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Translate »