Mezinárodní muzeum mlýnů Gifhorn

Městečko Gifhorn, ležící asi 250 km východně od Berlína, se po roce 1980 stalo každoročně cílem desítek a možná i stovek tisíc turistů, mířících právě k Mezinárodnímu muzeu mlýnů. Na desítkách hektarů bývalé periferie s brownfieldem, skládkou a bažinou vznikl areál, jemuž dominuje několik větrných mlýnů, ať už přenesených z původních lokalit, nebo věrných replik podle originálů z několika zemí.Příběh tohoto zcela soukromého muzea spočívá v tom, jak vzniklo. Muzeum si vysnil a poté jej i realizoval Horst Wrobel. Jeho zájem o mlýny byl motivován, jak sám říká, osudovým setkáním, když ve svých třiceti letech uviděl nedaleko Braunschweigu funkční větrný mlýn. Nedalo mu to, prozkoumal jeho konstrukci a celé zařízení od mohutných křídel až po mlýnské kameny. Vše si zakreslil, změřil a vlastníma rukama pak stvořil model tohoto mlýna, včetně jeho vnitřní podoby a zařízení. Ten však nezůstal osamocený – brzy přibyly modely dalších větrných mlýnů. Když jich bylo 36, tak je poprvé v Suhlendorfu, mezi Gifhornem a Hamburkem, kde tehdy žil, roku 1974 vystavil. Nečekaný zájem se stal impulzem pro vznik malé stálé expozice, jejíž rozvoj (modelů v modelářské dílně Horsta Wrobela totiž neustále přibývalo) narážel na omezené prostorové možnosti a komfort návštěvníků. Vstříc mu vyšli konšelé v 80 km vzdáleném Gifhornu a nabídli pozemky na okraji města, jejichž poloha znamenala lepší dostupnost a potenciál vyšší návštěvnosti. Web

Na rekultivovanou plochu přemístil Wrobel do první budovy sbírku více než čtyřiceti svých vlastnoručně vyrobených modelů větrných mlýnů a postupně byly přeneseny i dva autentické větrné mlýny, reprezentující základní typy – dřevěný mlýn sloupový a zděný mlýn holandský s otočnou střechou. Areál se postupně rozrůstal o další stavby, jak o výstavní haly, restauraci, pekárnu, tak i o repliky mlýnů z různých oblastí Evropy (např. z Ukrajiny, Ruska či Středomoří), na vodní ploše přibyl i lodní mlýn s vodním kolem a malý vodní mlýn z alpské oblasti. Okolo sedmdesáti modelů a další desítky dílů a artefaktů z vybavení mlýnů našlo místo v nově postavených halách, na volné ploše bylo postaveno šestnáct reálných mlýnů, z toho devět větrných. Prostor doplňují restaurace s vlastní tradiční pekárnou chleba a další nezbytnou infrastrukturou na tomto krajinářsky zcela novém teritoriu. Autor Fotografií Reportér O.Lepič

Sdílej:

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Translate »