Komunista Josef Šoupal muž, který zastřelil ministra

Josef Šoupal se narodil v roce 1903 do chudé rodiny z německobrodské dělnické čtvrti Kokořín. Údajně měl být fanatickým komunistou, ale podle názoru ostravského sběratele a historika Milana Bajgara, pro kterého je období První republiky velkým koníčkem, nejspíš šlo v případě Josefa Šoupala o člověka, který trpěl poruchou chování se sklonem k asociálnímu jednání, politika mu byla lhostejná.

Rukou Josefa Šoupala, rodáka z Německého Brodu, zemřel první ministr financí samostatné Československé republiky Alois Rašín. Po ministrovi v pátek 5. ledna 1923 vystřelil dvěma ranami z pistole a Alois Rašín svým zraněním 18. února téhož roku podlehl.

Josef Šoupal vystudoval německobrodskou obchodní školu a po ukončení školy si našel místo v pojišťovně. Odmalička vyrůstal v proletářském prostředí – v nejvíce komunistické čtvrti ve městě – Na Kokoříně. Jeho otec byl švec, později se živil jako stavební dělník, a matka si přivydělávala opravováním punčoch z továrny Bratří Mahlerů. V roce 1921 byla v Brodě založena komunistická strana, která ve městě, konkrétně Na Ostrově, našla své krajské sídlo. Mezi mladé komunisty docházel i Josef Šoupal, který zřejmě už v té době plánoval svůj atentát. Ke svému činu se hrdě hlásil, byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře a spolu s ním i jeho čtyři komunističtí kolegové z Brodu. Propuštěn byl v roce 1943, kdy se také vrátil do Brodu. Po válce si změnil jméno a přestěhoval se do severních Čech, kde také v roce 1959 zemřel. V plejádě známých brodských osobností je Šoupal jednou z mála výjimek, která město proslavila destruktivním činem.

Šoupal podle jeho soudu připomíná, spíš než politického fanatika, zločince z moderní historie, kteří někdy páchají svoje činy bez jakýchkoliv emocí a výčitek, jen proto, aby se mohli zviditelnit a užít si na mediální scéně svých pět minut slávy. Nějaké, v uvozovkách, vyšší cíle, jako politické změny společenského řádu, jsou jim lhostejné. Tudíž Šoupal byl, spíš než fanatický komunista, obyčejný sociopat, který tehdejší politické klima využil ke svým vlastním záměrům. Ministra Aloise Rašína chtěl ozbrojený Šoupal zabít už před Vánoci 1922, kdy přišel do jeho úřadu, ale ministrovi podřízení však mladého neznámého muže do kanceláře svého šéfa nepustili a první vražedný pokus německobrodského rodáka tak překazili. Napodruhé však už byl Šoupal úspěšnější.

Šoupal přijal jméno Ilja Pravda

Sociopaté jsou lidé, kteří trpí asociální poruchou osobnosti. Tato porucha je podle psychologů charakterizována nedostatkem empatie, neschopností lítosti nebo studu, manipulativním chováním, egocentrismem a schopností lhát za účelem dosažení svých cílů.

Sociopaté mohou být nebezpeční, ale často jsou pouze nesnesitelní a nedá se s nimi vyjít. Lžou beze studu, často si myslí, že jsou skvělí a úžasní. Většinou vůbec nereagují na kritiku a mají o sobě přehnaně vysoké mínění. Také mají pocit, že si zaslouží jen skvělý život a že by se jim měly dít pouze skvělé věci, aniž by se o ně museli jakkoli snažit. Jeho následné osudy pak zůstávají do značné míry zahaleny tajemstvím. Po svém propuštění německobrodský rodák přijal jméno Ilja Pravda a odstěhoval se kamsi na sever Čech, kde také v roce 1959 zemřel.

Josef Šoupal (11. března 1903 Německý Brod – listopad 1959 Ústí nad Labem)




Sdílej:

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Translate »
WhatsApp chat