Kolaborant Otto Bláha 23.3.1881 – 21.1.1946
Otto Bláha se narodil v roce 1881 v Poděbradech . V mládí se neúspěšně pokoušel o přijetí na vídeňskou vysokou válečnou školu. V roce 1910 se tedy stal četníkem. Za 1. světové války sloužil u polního četnictva. Po vzniku československého státu se mu podařilo vystoupat v hodnostním žebříčku až do hodnosti plukovníka.
Krátce po začátku nacistické okupace nabídl své služby Němcům a možná i proto, že se znal s říšským protektorem Konstantinem von Neurathem, se na počátku roku 1940 stal generálem četnictva v. v. ad honores. V tom samém roce založil Český svaz válečníků, se kterým měl do budoucna velké plány. Např. chtěl dosáhnout povinné výchovy mládeže v říšském duchu, kterou by měli na starost právě členové ČSV, a navrhoval i českou variantu arizace židovského majetku.
Protože se svaz pod jeho vedením potýkal s nemalými finančními problémy, v létě 1943 na svou funkci rezignoval a za svého nástupce doporučil generála Roberta Rychtrmoce. Po skončení 2. světové války čelil spolu s dalšími kolaboranty žalobě ze zločinů proti národu. V lednu 1946 byl odsouzen k trestu smrti a oběšen ve věznici v Praze na Pankráci.
Shrnutí článku (Ušetřili jsme vám 2 minuty čtení)
- 1881 a 1910: Narození Otty Bláhy v Poděbradech a počátek jeho kariéry u četnictva po neúspěšné snaze o studium na válečné škole.
- První světová válka a ČSR: Služba u polního četnictva za války a následný kariérní vzestup až do hodnosti plukovníka v prvorepublikovém Československu.
- Počátek nacistické okupace: Aktivní nabídka služeb německým okupantům za využité známosti s říšským protektorem Konstantinem von Neurathem.
- 1940: Získání hodnosti generála četnictva v. v. ad honores a založení kolaborantského Českého svazu válečníků (ČSV).
- Ideologický dopad a arizace: Snaha o nacistickou výchovu české mládeže prostřednictvím ČSV a předložení návrhu na českou formu konfiskace židovského majetku.
- Léto 1943: Rezignace z čela finančně vyčerpaného ČSV a předání vedení generálu Robertu Rychtrmocovi.
- Poválečný retribuční proces: Stanutí před soudem po skončení 2. světové války za obžalobu ze zločinů proti národu.
- Leden 1946: Vynesení rozsudku trestu smrti a následná poprava Otty Bláhy oběšením v pražské věznici na Pankráci.
