Ode zdi ke zdi

mikrojesle děti.jpg

V Havlíčkově Brodě otevřeli první mikrojesle,aby rodiče, kteří potřebují pracovat pět dní v týdnu, měli kam odložit své dvouleté děcko. V tomto případě si zasloužíme pořádný výlet do historie. Je třeba si vzpomenout na jakýsi retro pořad vysílaný před pár lety naší veřejnoprávní televizí který měl jediný účel. Zesměšnit všechno, co se u nás dělo před rokem 1989.
Mladičká moderátorka s očima na vrch hlavy dramaticky líčila, až se zalykala, zločiny „zlých ošklivých komunistů“ kteří nutily maminky odkládat svoje maličké děti do jeslí a školek, aby mohly budovat socialismus. Jen škoda, že ta mediální hvězdička, která v době socialismu sotva tahala kačera na provázku, neříkala celou pravdu. Třeba že za socialismu byla školka v každé vsi, jesle v každém větším městě, svoji školku měla skoro každá fabrika a textilní podnik v Havlíčkově Brodě děti ve své školce dokonce zadarmo oblékal. Navíc matky před třiceti lety nikdo do práce nehonil. Žena mohla zůstat doma, protože muž dokázal rodinu uživit. Ano i uklízečka za socialismu dokázala rodinu uživit. Zato dnes žene matky dvouletých dětí do práce většinou ekonomická nouze, protože ani dva platy lidí vzdělaných v konzumním kapitálu rodinný rozpočet neutáhnou.
Paradoxně dnes, když otvírají mateřské školky a jesle, ba dokonce i jesle s celotýdenním provozem, kam můžete odložit dítě skoro napořád, se mediální hvězdičky už nepohoršují, ale pro změnu bučí nadšením jak pometalé kravky. Zřejmě proto, že už nemáme ten „zlý ošklivý socialismus“ ale vládnou nám „hodní kapitalisté“ kteří by z nás nejraději sedřeli kůži, odchod do důchodu prodloužili na 80 let a pokud nebudou otroci rychle umírat, odhlasují nám nějakou tu euthanasii.
Ode zdi ke zdi. To je pro tuto zemi typické. S humbukem objevujeme Ameriku, křísíme myšlenky, které tady fungovaly desítky let a cpeme miliony do projektů, které jsme zničili vlastní hloupotou, jen proto, že s nimi nepřišla ta správná partaj. Přiznejme si už konečně, že ne všechno, co vzniklo v době reálného socialismu bylo špatně.
Konkrétně naše jesle a mateřské školy nám ženy v západní Evropě záviděly. Ještě dnes, když se na mezinárodní konferenci sejdou zástupkyně ženských organizací a přijde řeč na péči děti, obracejí se na kolegyně z bývalého Československa a ptají se: „Jesle a mateřské školy? Proč jste si je nechaly vzít, co bychom my za to daly.“ Ano nechaly jsme si vzít a nejen ty jesle a mateřské školy. Nechali jsme si ve vlastní zemi ukrást všechno, co mělo cenu, protože jsme se po převratu nechali vodit na provázku partou bezcharakterních lumpů a dnes za to tvrdě platíme. Ale banánů už je dost!

Sdílej:

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Translate »
WhatsApp chat