Britský vliv na formování nacistické ideologie o nadřazené rase

Páni světa z londýnských salonů Překvapivé britské kořeny nacistické rasové ideologie

Když se řekne původ nacistické ideologie, většina lidí si představí zakouřené mnichovské pivnice nebo frustraci poraženého Německa po první světové válce. Historická realita je však mnohem složitější a pro mnohé možná šokující. Myšlenkové základy, o které se Adolf Hitler později opřel při budování své vize o nadřazené árijské rase, nebyly zdaleka jen německým vynálezem. Výrazná část těchto konceptů má svůj původ v intelektuálních kruzích viktoriánské a edvardovské Británie. V zemi, která je dnes vnímána jako kolébka moderní demokracie, se v devatenáctém století zrodily teorie, které měly o několik dekád později posloužit jako ospravedlnění pro největší tragédii lidských dějin.

Darwinův bratranec a posedlost čistotou

Základní kámen budoucí rasové hygieny položil muž, jehož jméno je v britské vědě dodnes uznávané. Francis Galton, bratranec slavného Charlese Darwina, byl fascinován dědičností a možností vylepšení lidského druhu. Právě on v roce 1883 poprvé použil termín eugenika. Galton věřil, že stejně jako lze šlechtit koně nebo psy pro dosažení lepších vlastností, mělo by být možné šlechtit i lidskou populaci. Jeho vize nebyla původně vedena nenávistí, ale pseudovědeckou snahou o pokrok. Navrhoval, aby stát podporoval rozmnožování schopných jedinců a naopak omezoval ty, které považoval za méněcenné. Tato myšlenka selektivního křížení lidí našla v Británii i ve Spojených státech obrovský ohlas mezi elitami, které se obávaly úpadku civilizace vlivem rychlého množení chudých vrstev.

Prorok rasové nadřazenosti z Portsmouthu

Pokud bychom měli jmenovat jednoho konkrétního člověka, který propojil britský rasový teoretismus s německým prostředím, byl by to Houston Stewart Chamberlain. Tento syn britského admirála se narodil v Portsmouthu, ale naprosto propadl německé kultuře a hudbě Richarda Wagnera. V roce 1899 vydal své stěžejní dílo Základy devatenáctého století, které se stalo bestsellerem. Chamberlain v knize tvrdil, že germánská rasa je vrcholem lidstva a tvůrcem veškeré kultury, zatímco ostatní rasy jsou pouze parazitické nebo degenerativní. Je historicky doloženo, že Hitler Chamberlaina osobně navštívil v Bayreuthu na sklonku jeho života a označil ho za svého učitele. Britský rodák tak dal nacismu zdánlivě vědecký a filozofický rámec, který Hitlerovi umožnil prezentovat své nenávistné teze jako logické vyústění dějin.

Intelektuální most přes kanál La Manche

Britský vliv se neomezoval pouze na jednotlivce, ale vycházel z celkového dobového nastavení britského impéria. Teorie o břemenu bílého muže, kterou zpopularizoval Rudyard Kipling, v sobě nesla implicitní přesvědčení o přirozené hierarchii lidstva. Britská správa kolonií v Africe a Indii často využívala metody, které později nacisté dovedli do děsivé dokonalosti, včetně sčítání lidu podle rasových znaků nebo zakládání prvních koncentračních táborů během búrské války. Ačkoliv britské tábory sloužily k internaci civilistů z vojenských důvodů a nikoliv k systematickému vyhlazování, princip segregace nechtěných skupin obyvatelstva byl v britském imperiálním myšlení hluboce zakořeněn.

Je důležité zdůraznit historickou hypotézu, že bez britského intelektuálního přispění by nacistická ideologie pravděpodobně nikdy nezískala takovou míru společenské přijatelnosti u německých vzdělanců. Nacisté pouze vzali existující britské a americké teorie o eugenice a rasové nadřazenosti, zbavili je zbytků etických zábran a aplikovali je s německou průmyslovou efektivitou. Pohled do historie britského rasového myšlení nám připomíná, jak nebezpečné mohou být vědecké teorie, pokud se jich chopí politický radikalismus. Historie nám ukazuje, že myšlenky neznají hranice a že ty nejtemnější kapitoly dějin mají často své kořeny v místech, kde bychom je čekali nejméně.